Zahrada pro Kohnovu vilu

Původní koncepci zahrady navrhl v roce 1937 přední československý architekt a zahradník Josef Vaněk. Tyto plány se podařilo v roce 2016 znovu objevit ve sbírkách Národního zemědelského muzea v rámci projektu muzea a Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity: https://www.nzm.cz/o-nas/veda-a-vyzkum/vedecke-projekty-a-vyzkumne-zamery/ukoncene-projekty/zahradne-architektonicka-tvorba-v-kontextu-realizace-cilu-narodniho-obrozeni-behem-1-ceskoslovenske-republiky

Zahradu se nejspíše z velké části podařilo dokončit ještě před příchodem druhé světové války a smrtí Dr. Kohna. Během následujícího zestátnění a provozu zdravotního střediska ovšem silně utrpěla – cesty zarostly či byly vytrhány, jezírko zavezeno odpadky, produkční sady zpustly. Do přední, reprezentativnější části byla zasazena nová budova lékárny, která narušila původní kruhovou koncepci, a nejzazší část pozemku byla připojena k okolním parcelám.

V rámci obnovy vily po roce 1999 se podařilo zahradu částečně zrekonstruovat

Produkční sady

Velká část zahrady byla věnována k pěstování vlastní zeleniny, léčivých bylin, či ovoce. Produkce mohla být užitečná jak pro ubytované pacienty v sanatoriu, tak pro rodinu Dr. Kohna. O zahradu se staral vlastní zahradník, který měl byt v suterénu vily.

Jezírko

V původní koncepci bylo napájené z přetoku z vodovodu vedeného od nedalekého Palupína, po obnovení v novém století je zásobováno dešťovou vodou ze střech hlavní budovy. Během období zdravotního střediska v době komunismu bylo zavezené odpadem – včetně mnohých zubů z místní zubařské ordinace!

Zahradní architekt Josef Vaněk

Přední československý zahradní architekt a průkopník zahradnictví.

Roku 1911 založil v Chrudimi zahradnický podnik, jehož páteří se staly rozsáhlé školky s převážně ovocnými dřevinami, skleníky, a trvalkové zahrady, které připravovaly materiál pro realizaci zahrad podle návrhů jeho Kanceláře pro zakládání a realizaci zahrad a veřejných parků.

V neposlední řadě je autorem řady publikací z oboru zahradnictví a ovocnářství. V tématických článcích poskytoval odborné rady a šířil pěstitelské způsoby a zásady, které platí dodnes. Pořádal mnohé srazy a hostil odborné přednášky..

Mezi jeho nejproslulejší díla patří například zahrady Barrandovských teras v Praze, které byly v roce 1988 prohlášeny kulturní památkou.